č. 62/1945 Zb.
[zrušené č. 87/1950 Zb.]
DEKRET PRESIDENTA REPUBLIKY
ze dne 8. srpna 1945
o úlevách v trestním řízení soudním.
K návrhu vlády ustanovuji:
Čl. I.
Trestní řád ze dne 23. května 1873, č. 119 ř. z., se mění a doplňuje takto:
1. V § 13 se poslední odstavec zrušuje a předposlední odstavec zní:
Sborové soudy první stolice se usnášejí ve sborech tří soudců, z nichž jeden předsedá.
2. V § 15 zní poslední věta:
„Sborové soudy druhé stolice se usnášejí ve sborech tří soudců, z nichž jeden předsedá.“
3. Za § 34 se vkládají §§ 34 a) a 34 b) tohoto znění:
㤠34 a.
Od stíhání činu veřejnou žalobou může býti upuštěno, jestliže trest, k němuž stíhání může vésti nemá význam vedle trestu, jenž obviněnému byl pro jiný čin již pravoplatně uložen nebo který ho, jak lze očekávati, pro jiný čin postihne.
§ 34 b.
Jde-li o čin, o němž přísluší rozhodovati okresním soudům, budiž od jeho stíhání veřejnou žalobou upuštěno, jestliže pachatelova vina je nepatrná a následky činu jsou bezvýznamné, leda že by si veřejný zájem potrestání žádal.“
4. Do § 48 se vkládá jako poslední odstavec ustanovení tohoto znění:
„Soukromému účastníku nepřísluší právo podati veřejnou žalobu místo státního zástupce, upustil-li státní zástupce od stíhání podle ustanovení §§ 34 a) a 34 b).“
5. V § 270 zní první odstavec:
„Rozsudek budiž do osmi dnů, počítajíc ode dne prohlášení, sepsán a podepsán předsedou a zapisovatelem.“
6. § 283, odstavec první zní takto:
„Odvolání možno vznésti toliko proti výroku o trestu, není-li tu důvodu zmatečnosti, uvedeného v § 281, č. 11, a proti výroku o nárocích soukromoprávních. Proti výroku o trestu se mohou odvolati všichni ti, kdo jsou oprávněni vznésti zmateční stížnost.“
7. Za § 363 se vkládá § 363a tohoto znění:
㤠363a.
Bylo-li od stíhání veřejnou žalobou upuštěno podle ustanovení § 34 a) a nepominula-li ještě trestnost činu promlčením, může býti trestní řízení proti obviněnému na návrh veřejného žalobce bez podmínek a formálnosti obnovy zahájeno nebo v něm pokračováno, avšak jen za těchto podmínek:
1. jestliže v případě, že od stíhání bylo upuštěno se zřetelem k trestu, jenž obviněnému byl pro jiný čin již pravoplatně uložen, s tohoto trestu sešlo;
2. jestliže se v případě, že od stíhání bylo upuštěno se zřetelem k trestu, jenž obviněného pro jiný čin pravděpodobně postihne, trestní řízení zahájí nebo se v něm pokračuje do tří měsíců od právní moci rozhodnutí, jímž řízení o onom jiném činu bylo skončeno.“
8. Do § 449 se vkládá jako poslední věta ustanovení tohoto znění:
„Toto právo soukromému účastníku nepřísluší, bylo-li od stíhání činu upuštěno podle ustanovení §§ 34 a) a 34 b)“
Čl. II.
§ 1.
(1) Měl-li by býti za zločin krádeže, zpronevěry nebo podvodu, uložen trest podle trestní sazby přesahující pět let jen se zřetelem k částce nebo ceně toho, co bylo předmětem činu nebo k čemu směřoval vinníkův úmysl, může veřejný žalobce v obžalovacím spise navrhnouti, aby bylo užito trestní sazby těžkého žaláře od jednoho roku do pěti let, uzná-li tuto sazbu hledě k povaze vinníka a okolnostem činu za přiměřenou.
(2) Ukládá-li soud trest podle nižší trestní sazby…
