č. 44/1947 Zb.
[zrušené č. 99/1948 Zb.]
ZÁKON
ze dne 6. března 1947
o hornickém pensijním pojištění.
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
ČÁST I.
Okruh pojištěných osob.
§ 1.
(1)
Pojištěním podle tohoto zákona je povinen, kdo na podkladě pracovního (služebního) nebo učňovského poměru je zaměstnán pod zemí nebo na povrchu
1. v hornictví (§ 131 obecného horního zákona),
2. v podnicích (závodech) na dobývání živic,
3. v podnicích (závodech) na dobývání kaolinu, magnesitu, žáruvzdorných jílů, lupků, živice, sádrovce a křemence, dále křemene používaného pro výrobu ohnivzdorných výrobků a formovacích písků, pokud se dobývání děje po hornicku a je podrobeno hornopolicejnímu dozoru.
(2) Zaměstnanci národních podniků hornických, včetně zaměstnanců Ústředního ředitelství Československých dolů, národní podnik, se považují pro účely tohoto zákona za zaměstnance v hornictví podle odstavce 1, pokud nejsou vyňati z pojistné povinnosti podle § 2, odst. 1, č. 3 a 4.
(3) Ministr sociální péče v dohodě s ministrem průmyslu určí, po slyšení nositele pojištění (§ 80, odst. 1) a Ústřední rady odborů, vyhláškou v Ústředním listě, podle skupin zaměstnání, které práce v hornictví se považují za práce pod zemí; stejným způsobem určí, které práce v uhelných lomech se kladou na roveň práci pod zemí. Za práci pod zemí se považuje u zaměstnanců pracujících pravidelně pod zemí také činnost, kterou z provozních důvodů nebo ve funkci člena závodní (podnikové) rady vykonávají na povrchu. U zaměstnanců na povrchu, kteří bývají přechodně zaměstnáváni z provozních důvodů také pracemi pod zemí, přihlíží se při určování doby práce pod zemí jen ke skutečně vykonávané práci pod zemí.
§ 2.
(1) Z povinného pojištění podle tohoto zákona jsou vyňati:
1. zaměstnanci zvláštních nehornických podniků, kteří vykonávají v hornických podnicích (závodech) nebo v podnicích (závodech) uvedených v § 1, odst. 1, č. 2 a 3 určitou, časově předem vymezenou práci s báňským provozem jen nepřímo souvisící, na př. stavby domů, silnic, drah, mostů, vodní stavby;
2. osoby, které vykonávají služby za účelem rychlé pomoci při nehodách nebo přírodních pohromách nebo za účelem rychlého odstranění provozních nebo dopravních poruch, pokud se dá předvídati, že tyto služby podle své povahy nebudou trvati déle než měsíc;
3. zaměstnanci závodů, sloužících výhradně obchodnímu odbytu těžby;
4. zaměstnanci závodů zemědělských, hostinských, ozdravoven, podniků zábavních a vzdělávacích, jakož i jiných závodů, které neslouží přímo těžbě nebo zušlechťování nerostů a živic.
(2) Revírní báňské úřady jsou povinny podati na žádost nositele pojištění posudek, zda jde o zaměstnance nebo skupinu zaměstnanců podle odstavce 1.
Výdělek.
§ 3.
(1) Výdělkem podle tohoto zákona jest všechen příjem za smluvenou práci.
(2) K výdělku náležejí vedle mzdy (služebních požitků) zejména také podíly na zisku, jakkoliv nazvané přídavky,, proměnlivé požitky jako tantiémy a pod., opakující se odměny, jako remunerace a novoroční, naturální a jiné požitky, které pojištěnec dostává, byť i jen obvykle, od podniku nebo od třetí osoby místo mzdy…
