dnes je 3.11.2024

Input:

247/1949 Sb., Zákon o vyznamenáních a čestných uznáních, platné do 10.7.1962

č. 247/1949 Zb.
[zrušené č. 62/1962 Zb.]
ZÁKON
ze dne 17. listopadu 1949
o vyznamenáních a čestných uznáních.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ.
Vyznamenání.
§ 1.
(1) Vláda může se souhlasem presidenta republiky nařízením zakládat vyznamenání, a to řády a jiné druhy vyznamenání.
(2) Řád je projevem vděčnosti a uznání za vynikající zásluhy o Československou republiku, zejména o její pracující lid, dále za zvláště významnou činnost tvůrčí, jakož i za úspěšný a vynikající čin velitelský nebo za hrdinství při obraně vlasti.
(3) Jiné druhy vyznamenání jsou projevem vděčnosti a uznání za vynikající činnost nebo výkon nebo za zvláště vynikající statečnost, odhodlanost nebo obětavost, projevené ve prospěch celku.
§ 2.
Vláda může se souhlasem presidenta republiky stanovit nařízením pro vyznamenané přednostní práva, výhody a zvláštní pocty nebo peněžní a jiné odměny, které mohou býti spolu s vyznamenáním udělovány.
§ 3.
(1) Vyznamenání propůjčuje president republiky; president republiky může zmocnit jiný orgán, aby jeho jménem vyznamenání propůjčoval.
(2) Návrh na propůjčení vyznamenání činí presidentu republiky vláda.
§ 4.
Vyznamenání lze propůjčit občanům i cizincům (též po smrti) nebo souborům osob, jako pracujícím skupinám, anebo vojenským a podobným útvarům, podnikům, ústavům a státním orgánům (dále jen „útvary“) nebo jejich symbolům.
§ 5.
Presidentu republiky příslušejí nejvyšší stupně všech československých vyznamenání; podržuje je, i když přestane být presidentem republiky, leč by ztratil svůj úřad pro velezradu.
§ 6.
(1) Vyznamenaný dostane zároveň s vyznamenáním listinu o tom, že mu vyznamenání bylo propůjčeno (diplom).
(2) Vyznamenání a diplom se ponechávají při úmrtí vyznamenaného jeho rodině.
(3) Při zániku vyznamenaného souboru osob nebo vyznamenaného útvaru se vrátí vyznamenání a diplom úřadu, který vyznamenání spravuje.
ČÁST DRUHÁ.
Čestná uznání.
§ 7.
(1) Čestnými uznáními jsou čestné tituly, veřejná uznání a pamětní odznaky.
(2) Vláda může nařízením stanovit pro zvláště zasloužilé a vynikající pracovníky čestné tituly, jakož i pocty s nimi spojené. Akademické tituly, udělované vysokými školami, a čestné občanství nejsou tím dotčeny.
(3) President republiky, vláda nebo její členové mohou projevovat veřejné uznání. Podrobnosti určí vláda nařízením, které vydá se souhlasem presidenta republiky a v němž může také stanovit, kdy s veřejným uznáním jsou spojena přednostní práva, výhody a zvláštní pocty nebo peněžní a jiné odměny.
(4) Vláda může usnesením zakládat pamětní odznaky a určit podrobnosti o jejich udělování; pamětní odznaky se nenosí na stužce.
ČÁST TŘETÍ.
Společná ustanovení.
§ 8.
Českoslovenští občané (soubory osob a útvary) mohou cizozemská vyznamenání a cizozemské čestné tituly přijímat jen, svolí-li k tomu president republiky na návrh vlády.
§ 9.
(1) Dopustil-li se vyznamenaný jednání, které ho činí nehodným vyznamenání nebo čestného uznání, nebo vyšly-li dodatečně najevo skutečnosti, svědčící o tom, že vyznamenání nebo čestné uznání mu bylo nezaslouženě propůjčeno, ztrácí vyznamenání nebo čestné uznání. Z