č. 235/1948 Zb.
ZÁKON
ze dne 7. října 1948
o úpravě některých poměrů členů národních výborů a členů jejich složek.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Oddíl 1.
Uvolňování zaměstnanců pro výkon funkce.
Uvolňování k účasti na schůzích a jiných úředních jednáních.
§ 1.
Zaměstnavatel je povinen poskytnouti zaměstnanci, který o to požádá, pracovní (služební) volno na dobu, která je nezbytná k tomu, aby se zaměstnanec mohl účastniti jako člen (náhradník) schůzí národního výboru nebo jeho složek nebo jiných úředních jednání nebo prací, jimiž ho národní výbor pověřil jako svého člena nebo jako člena své složky.
§ 2.
(1) Zaměstnanec má za dobu pracovního (služebního) volna, poskytnutého mu podle § 1, vůči svému zaměstnavateli nárok na veškeré pracovní (služební) požitky, jako kdyby po tuto dobu pro něho pracoval, jestliže svým uvolněním nezameškal v jednom kalendářním týdnu více než 8 pracovních hodin nebo jestliže nahradil podle dohody se zaměstnavatelem zvýšeným výkonem zameškanou pracovní dobu. Nahrazuje-li takto zaměstnanec zameškanou pracovní dobu náhradní prací mimo normální pracovní dobu, nepříslušejí mu za tuto práci případné příplatky za práci přes čas, práci noční, nedělní a sváteční.
(2) Státní a jiní veřejní zaměstnanci s výjimkou těch, kteří jsou zaměstnáni v závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní, mají za dobu pracovního (služebního) volna, poskytnutého jim podle § 1, nárok na veškeré pracovní (služební) požitky, i když svým uvolněním zameškali v jednom kalendářním týdnu více než 8 pracovních hodin; jsou však povinni podle svých sil zameškanou pracovní dobu nahraditi. Ustanovení odstavce 1, poslední věty platí obdobně.
(3) Srážky poměrné části mzdy (platu) za celou pracovní dobu zameškanou uvolněním podle § 1, pokud jsou podle odstavce 1 přípustné, musejí býti provedeny nejpozději ve druhém výplatním termínu poté, kdy zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní (služební) volno, jinak oprávnění k provedení srážky zaniká.
(4) Poměrná část mzdy (platu), stanovené jinak než podle hodin, dnů nebo delších časových období, se vypočítá podle průměrného výdělku za poslední předcházející mzdové zúčtovací (platové) období.
Bezplatná dovolená pro samostatné vedení prací.
§ 3.
(1)
Je-li třeba, aby člen národního výboru, pověřený jako referent samostatným vedením prací, byl uvolněn pro výkon této své funkce ze svého zaměstnání pravidelně na dobu přesahující 8 pracovních hodin v jednom kalendářním týdnu, může příslušný národní výbor požádati zaměstnavatele, aby poskytl svému zaměstnanci neplacenou dovolenou, a to podle potřeby úplnou nebo částečnou. Zaměstnavatel je povinen této žádosti vyhověti, leč by v řízení podle dalších ustanovení prokázal,
a) že by uvolněním zaměstnance vznikla podniku, ústavu nebo zařízení, ve kterém je zaměstnanec zaměstnán, nebo účelu, který tento podnik, ústav nebo zařízení sleduje, nebo veřejným zájmům, které přísluší hájiti veřejnému orgánu, pro nějž je zaměstnanec činný, vážná a neodčinitelná újma; tento důvod zproštění nelze uplatňovati, jde-li o zaměstnance, který byl…
