č. 201/1949 Zb.
[zrušené č. 116/1951 Zb.]
ZÁKON
ze dne 14. července 1949
o notářství.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Úkoly notářství.
(1) Notáři ve své působnosti jako veřejné orgány sepisují veřejné listiny o právních jednáních a prohlášeních a skutečnostech právně významných a provádějí řízení a úkony z příkazu soudu. Mimo to, jako zmocněnci stran sepisují pro strany podání a jiné listiny a udělují jim právní porady a přijímají listiny a hodnoty do úschovy. Při své činnosti jsou notáři povinni přispívat k zachovávání a upevnění lidově demokratického právního řádu.
(2) Notář nesmí vykonávat jiné placené zaměstnání kromě vědecké činnosti.
Výkon notářství.
§ 2.
(1) Notářem může být jen československý občan, státně spolehlivý, oddaný lidově demokratickému zřízení a zachovalý, který prokáže předepsanou odbornou způsobilost.
(2) Notáře jmenuje a sídla jim určuje ministr spravedlnosti na návrh ústředního sboru notářského.
§ 3.
Notář vykoná před nastoupením úřadu do rukou předsedy krajského soudu tento slib:
„Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé republice a jejímu lidově demokratickému zřízení, že při výkonu svého úřadu a při plnění ostatních povinností budu zachovávat zákony a nařízení a přispívat k zachovávání a upevnění lidově demokratického právního řádu a že budu své povolání vykonávat podle svého nejlepšího vědomí ku prospěchu lidu a státu.“
§ 4.
(1) Notář je povinen vykonávat svůj úřad a plnit převzaté úkoly náležitě a poctivě; je povinen zkoumat zákonnost právních jednání před ním konaných a zda jsou v souladu s lidově demokratickým zřízením.
(2) Jest též povinen přesvědčit se o způsobilosti stran k právům a právním činům a zjistit jejich skutečnou vůli, dát jim právní poučení o obsahu a následcích zamýšleného právního jednání, řízení mezi stranami vést a právní jednání osvědčovat jasně a úplně tak, aby byly podle možnosti vyloučeny pochybnosti.
(3) Notář smí odepřít požadovanou právní pomoc jen ze závažných důvodů.
§ 5.
(1) O věcech, které mu byly svěřeny, je notář povinen zachovat mlčenlivost, pokud ho strany tohoto závazku nezprostily.
(2) Notář není povinen vypovídat u soudu nebo jiného veřejného orgánu o svěřených věcech, lež by ho ministr spravedlnosti z důležitého státního zájmu zprostil závazku mlčenlivosti.
(3) Povinnosti zachovávat mlčenlivost nemůže se notář dovolávat, jde-li o čin, jejž je každý občan ze zákona povinen oznámit bezpečnostnímu úřadu.
§ 6.
Svůj úřad vykonávají notáři v krajských sborech notářských; přitom nejsou obmezeni na jejich obvod.
§ 7.
Nevykonává-li notář dočasně svůj úřad, ustanoví mu krajský sbor notářský zástupce z osob způsobilých pro úřad notářský.
§ 8.
(1)
Důvody zániku úřadu notáře jsou:
a) pozbude-li notář některé z vlastností, předepsaných pro jmenování;
b) stane-li se pro chorobu trvale nezpůsobilým zastávat svůj úřad;
c) nevykonává-li svůj úřad po delší dobu bez vážného důvodu;
d) zřekne-li se úřadu a přijme-li ministr spravedlnosti jeho prohlášení;
e) pravomocným nálezem kárného soudu o zbavení úřadu.
(2) O tom, je-li takový důvod dán, rozhodne v případech uvedených v odstavci 1,…
