č. 190/1946 Zb.
ZÁKON
ze dne 2. října 1946
o započtení vojenské služby a o odčinění křivd lékárnickým osobám.
Ústavodárné národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Do doby odborné činnosti podle § 3, odst. 4 zákona ze dne 18. prosince 1906, č. 5 ř. z. z roku 1907, kterým se upravuje lékárnictví, se započítává doba,
1. kterou za vojenské presenční služby nebo výjimečné činné služby podle § 27 branného zákona, konané v československé armádě, anebo za služby v československé zahraniční armádě nebo v některé ze spojeneckých armád ztrávil magistr farmacie po dosažení diplomu ve škole na důstojníky zdravotnictva a lékárnictva v záloze, ve vojenské lékárně nebo ve vojenském zdravotnickém skladě;
2. po kterou farmaceut po vykonané aspirantské zkoušce (§§ 2 a 14 nařízení ze dne 5. března 1912, č. 47 ř. z., o zaměstnání pomocných osob při provozování lékáren) konal odbornou činnost ve veřejné nebo ústavní lékárně jako t. zv. sustentant, poněvadž pro uzavření českých vysokých škol nemohl započíti universitní studium, potřebné k dosažení diplomu magistra farmacie, nebo v něm pokračovati;
3. po kterou magistr farmacie nebo sustentant byl za doby nesvobody přikázán:
a) k odborné činnosti v cizozemských lékárnách nebo
b) k práci jiného druhu mimo veřejné nebo ústavní lékárny;
4. po kterou magistr farmacie nebo sustentant nemohl po 29. září 1938 pro účast na národním boji za osvobození (zákon ze dne 15. května 1946, č. 136 Sb., o umisťování a jiném zaopatření účastníků národního boje za osvobození) nebo z jiných národních, politických nebo rasových důvodů vykonávati odbornou činnost.
§ 2.
Doba uvedená v § 1, č. 1, 2 a č. 3, písm. a) se započítává bez další podmínky. Doba uvedená v § 1, č. 3, písm. b), č. 4 se započítává jen tehdy, byl-li magistr farmacie nebo sustentant zaměstnán nejméně jeden rok ve veřejné nebo ústavní lékárně nebo byl-li nejméně po tuto dobu odborně činný způsobem uvedeným v § 1, č. 1.
§ 3.
Do tříleté asistentské služby předepsané na Slovensku nařízením č. 105.598/1912 K. V. M. (uh. m. kultu a vyučování), o pravidlech pro výcvik aspirantů farmacie a o asistentské době, se započítává pro dosažení práva na vedení lékárny doba:
a) kterou za vojenské presenční služby nebo výjimečné činné služby podle § 27 branného zákona, konané v československé armádě, anebo za služby v československé zahraniční armádě nebo v některé ze spojeneckých armád ztrávil magistr farmacie po dosažení diplomu ve škole na důstojníky zdravotnictva a lékárnictva v záloze, ve vojenské lékárně nebo ve vojenském zdravotnickém skladě;
b) po kterou magistr farmacie nebo asistent nemohl po 29. září 1938 pro účast na národním boji za osvobození (zákon č. 136/1946 Sb.) nebo z jiných národních, politických nebo rasových důvodů vykonávati odbornou činnost, avšak nejvyšší výměrou dvou roků.
§ 4.
(1) Výhody podle tohoto zákona se přiznávají lékárnickým osobám na jejich žádost.
(2) Žádost musí býti doložena věrohodnými doklady o všech rozhodných okolnostech. O žádosti rozhoduje ministerstvo zdravotnictví po slyšení zastupitelstva lékárnického stavu, na Slovensku také po…
