dnes je 3.11.2024

Input:

185/1948 Sb., Zákon o zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů a o organisaci státní ústavní léčebné péče, ve znění účinném k 1.1.1952

č. 185/1948 Zb.
ZÁKON
ze dne 19. července 1948
o zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů a o organisaci státní ústavní léčebné péče.
V znení:
Predpis č.
K dátumu
Poznámka
116/1949 Sb.
(k 1.7.1951)
nepřímo, změna kompetencí
88/1950 Sb.
(k 1.8.1950)
ruší § 15
103/1951 Sb.
(k 1.1.1952)
ruší část II
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
ČÁST I.
Zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů.
§ 1.
Léčebnými a ošetřovacími ústavy se podle tohoto zákona rozumějí zdravotnická zařízení, ve kterých se poskytuje osobám nemocným nebo na zdraví ohroženým ústavní péče vykonávaná lékařem nebo za jeho dozoru odborně školenými pomocnými silami a záležející ve vyšetřování, léčení a ošetření.
§ 2.
(1) Do vlastnictví státu přechází dnem 1. ledna 1949 všechen majetek, který slouží nebo jest určen k provozu léčebných a ošetřovacích ústavů s výjimkou majetku nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění.
(2) Majetek sloužící nebo určený k provozu léčebných a ošetřovacích ústavů, který je částí majetkových podstat národních podniků, vyjme příslušný ministr v dohodě s ministry zdravotnictví a financí z majetkové podstaty těchto podniků a ministr zdravotnictví použije tohoto majetku při začlenění dotčených ústavů do organisace ústavů státních (§ 9).
(3) Ministerstvo zdravotnictví vyhlásí s účinkem doručení v Úředním listě, které ústavy a který majetek byly zestátněny tímto zákonem.
(4) Přechod nemovitostí a knihovních práv na československý stát (státní správu zdravotní) zapíší knihovní soudy do veřejných knih na návrh ministerstva zdravotnictví s odvoláním na tento zákon.
§ 3.
(1) Stát vstupuje ke dni zestátnění majetku v závazky k němu náležející. Do závazků, podle nichž má majetková podstata nebo provozní zařízení zestátněného majetku přejíti po dni počátku účinnosti tohoto zákona na třetí osobu, stát nevstupuje. Za závazky náležející k zestátněnému majetku se nepokládají osobní daně, dávky a poplatky bývalého vlastníka, a zestátněná majetková podstata ani stát za ně neručí. Osobními daněmi a dávkami se rozumějí zejména daň důchodová, válečný příspěvek, daň rentová přímo vybíraná, daň z majetku podle vládního nařízení ze dne 16. prosince 1942, č. 410 Sb., o dani z majetku, majetkové dávky podle zákona ze dne 15. května 1946, č. 134 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku, a mimořádné dávky podle zákona ze dne 31. října 1947, č. 185 Sb., o mimořádné jednorázové dávce a mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku. Způsob úhrady těchto osobních daní a dávek stanoví ministerstvo financí vyhláškou v Úředním listě.
(2) U závazků, které jsou hospodářsky neodůvodněné, počítajíc v to závazky ze služebních smluv, zaručujících zaměstnancům nepřiměřeně vysoké platy, zaopatřovací požitky, odbytné nebo pod., může se stát domáhati zrušení nebo jiné přiměřené úpravy. Nedojde-li o tom k dohodě, rozhodne rozhodčí soud zřízený podle zákona ze dne 21. listopadu 1946, č. 228 Sb., o rozhodčích soudech pro úpravu některých závazků národních podniků.
§ 4.
(1) Je-li zestátněný majetek ke dni zestátnění předlužen, může státní zdravotní správa požádati soud, aby do výše obecné ceny aktiv předluženého majetku ke dni zestátnění upravil uspokojení závazků, patřících k tomuto majetku, a