č. 180/1964 Zb.
[zrušené č. 247/2005 Z.z.]
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 10. července 1964
o Smlouvě o obchodu a plavbě mezi Československou socialistickou republikou a Rumunskou lidovou republikou
Dne 16. prosince 1963 byla v Bukurešti podepsána Smlouva o obchodu a plavbě mezi Československou socialistickou republikou a Rumunskou lidovou republikou.
Se smlouvou vyslovilo Národní shromáždění souhlas dne 5. června 1964 a president republiky ji ratifikoval dne 26. června t.r. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 2. července 1964; tímto dnem Smlouva vstoupila podle svého článku 15 v platnost.
České znění smlouvy se vyhlašuje současně.
SMLOUVA
o obchodu a plavbě mezi Československou socialistickou republikou a Rumunskou lidovou republikou
President Československé socialistické republiky a
Státní rada Rumunské lidové republiky
vedeni přáním upevňovat a dále rozvíjet vzájemnou spolupráci mezi oběma spřátelenými státy a rozšiřovat hospodářské a obchodní vztahy
v zájmu trvalého zvyšování životní úrovně lidu obou zemí se rozhodli uzavřít tuto Smlouvu o obchodu a plavbě.
Za tím účelem jmenovali svými zmocněnci:
president Československé socialistické republiky
Jaroslava Sýkoru, mimořádného a zplnomocněného velvyslance v Rumunské lidové republice
Státní rada Rumunské lidové republiky
Gheorge Peleho, náměstka ministra zahraničních věcí,
kteří vyměnivše si plné moci a shledavše je v dobré a náležité formě, se dohodli takto:
Článek 1
Smluvní strany učiní všechna potřebná opatření k upevnění a rozvoji obchodních vztahů mezi oběma státy v duchu přátelské spolupráce a vzájemné pomoci na zásadě rovnoprávnosti a vzájemných výhod.
Za tím účelem budou vlády smluvních stran sjednávat dohody o vzájemných hospodářských vztazích, především dlouhodobé obchodní dohody, které by zajistily rozvoj výměny zboží v souladu s potřebami národního hospodářství obou států.
Článek 2
Smluvní strany si vzájemně poskytnou zacházení podle zásady nejvyšších výhod ve všech otázkách týkajících se obchodu - včetně otázek celních - plavby, jakož i jiných hospodářských vztahů mezi oběma státy.
Článek 3
Smluvní strany budou podporovat vzájemnou výměnu zkušeností ve všech hospodářských oblastech, zejména vysíláním a přijímáním odborníků, stipendistů a praktikantů, výměnou technické dokumentace, organizováním výstav, jakož i jinými způsoby, které mohou přispět k hospodářskému rozvoji obou států.
Článek 4
V zájmu zjednodušení celních formalit při dovozu a vývozu zboží nebude žádná ze smluvních stran na podkladě vzájemnosti požadovat konzulární faktury při dovozu zboží pocházejícího z území druhé smluvní strany. Rovněž nebude žádná ze smluvních stran na podkladě vzájemnosti požadovat osvědčení o původu zboží kromě případů, kdy při dovozu určitých druhů zboží platí jiná ustanovení v souvislosti s použitím celních sazeb.
Ustanovení předcházejícího odstavce se nevztahují na osvědčení o původu zboží vyžadované podle předpisů smluvních stran v otázkách ochrany rostlin a v otázkách zdravotně…