č. 172/1950 Zb.
[zrušené č. 116/1990 Zb.]
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 12. prosince 1950,
kterým se provádí zákon o hospodaření s některými místnostmi.
Vláda republiky Československé nařizuje podle § 6 zákona č. 111/1950 Sb., o hospodaření s některými místnostmi (dále jen „zákon“):
ČÁST I.
Všeobecná ustanovení.
§ 1.
(1) S místnostmi, po případě s celými budovami (dále jen „místnosti“), na něž se nařízení vztahuje, se plánovitě hospodaří podle potřeb veřejné správy a hospodářského života, zejména pokud vyplývají z úkolů jednotného hospodářského plánu, tak, aby bylo dosaženo účelného umístění a soustředění úřadů, orgánů, ústavů a podniků.
(2)
Při tomto hospodaření je nutno dbát též toho, aby
a) místnosti bylo vhodně použito podle účelu, pro nějž jsou určeny,
b) místnosti byly hospodárně využity,
c) byty, kterých se užívá k jiným účelům než obytným, byly vráceny svému účelu, jakmile jich nebude třeba pro plánovité hospodaření s místnostmi, a
d) nevznikaly neúměrné výdaje ani jiné nepřiměřené hospodářské újmy.
§ 2.
(1)
Místnostmi se rozumějí místnosti,
a) které jsou určeny k jiným účelům než obytným nebo zemědělským nebo
b) kterých se užívá k těmto jiným účelům.
(2) U bytů, kterých se v den počátku účinnosti zákona užívá k jiným účelům neb obytným, může místní národní výbor podle zákona č. 138/1948 Sb., o hospodaření s byty, odepřít svolení k takovému užívání nebo prohlásit smlouvu o takovém užívání bytů za zrušenou, jen není-li jich třeba k hospodaření s místnostmi.
§ 3.
Z účinnost zákona se vyjímají místnosti ve správě kanceláře presidenta republiky v Praze a v Lánech, místnosti branné moci, Sboru národní bezpečnosti a Sboru vězeňské stráže, objekty důležité pro obranu státu, které určí vojenská správa, po případě v mezích své působnosti též příslušné velitelství Sboru národní bezpečnosti, a místnosti cizích zastupitelských úřadů.
ČÁST II.
Plánovité hospodaření s místnostmi.
§ 4.
(1) Místní národní výbor hospodaří plánovitě s místnostmi na podkladě potřeby místností a počtu místností, kterých lze použít pro hospodaření s nimi. Při tom se řídí hledisky uvedenými v § 1, jakož i pokyny nadřízených orgánů, a to zejména, pokud jde o místnosti, které jsou používány úřady, orgány, ústavy a podniky, jejichž úkoly jsou ústředně plánovány.
(2) Plánovité hospodaření s místnostmi musí být pružně přizpůsobováno potřebám veřejné správy a hospodářského života, aby účelně spolupůsobilo při vytváření předpokladů potřebných pro splnění jednotného hospodářského plánu.
§ 5.
Potřebu místností zjišťuje místní národní výbor
a) z jednotného hospodářského plánu,
b) z vlastního podnětu,
c) z pokynů nadřízených orgánů a
d) po případě z cizích podnětů, zejména z odůvodněných požadavků uchazečů.
§ 6.
(1) Ke krytí potřeby místností použije místní národní výbor jednak místností volných, jednak místností užívaných, u nichž z důvodů plánovitého hospodaření bude třeba provést změnu v dosavadním užívání.
(2) K potřebě náhradních místností lze přihlédnout jen v rozsahu nezbytně nutném.
§ 7.
(1) Nemá-li místní národní výbor přehled o místnostech použitelných ke krytí potřeba, uloží…
