č. 16/1955 Zb.
[zrušené č. 26/1964 Zb.]
NAŘÍZENÍ
ministra dopravy
ze dne 6. dubna 1955
o způsobilosti a evidenci vnitrozemních plavidel.
Ministr dopravy nařizuje v dohodě se zúčastněnými ministry podle § 2 odst. 2 a 3 zákona č. 152/1950 Sb., o úpravě a bezpečnosti provozu vnitrozemní plavby:
ČÁST I.
Všeobecná ustanovení.
HLAVA 1.
Základní ustanovení.
§ 1.
Rozsah platnosti.
(1)
Ustanovení tohoto nařízení a předpisů podle něho vydaných se vztahují na vnitrozemní plavidla
a) tuzemská, a to i při plavbě v cizině, dovolují-li to předpisy dotčeného cizího státu nebo mezistátní úmluvy,
b) cizozemská při plavbě v tuzemsku, není-li mezistátními úmluvami nebo ustanoveními tohoto nařízení stanoveno jinak
(2) Obsahují-li zvláštní předpisy platné na jednotlivých vodních cestách ve věcech upravených tímto nařízením nebo předpisy podle něho vydanými s ohledem na zvláštní poměry dotčené vodní cesty odchylná ustanovení, platí tyto zvláštní předpisy.
(3) Vnitrozemní jsou plavidla, která jsou určena a používána k plavbě na vnitrozemních vodních cestách.
§ 2.
Výklad použitých výrazů.
(1) Plavidly se rozumějí lodi, plovoucí stroje, vory a plovoucí zařízení.
(2) Lodi vlečné (remorkéry) jsou lodi se strojním pohonem, které jsou svou stavbou a výstrojí způsobilé a určené k vlečení (tlačení) jiných plavidel.
(3) Lodi nádržové jsou lodi, které jsou svou stavbou a výstrojí způsobilé a určené k přepravě tekutých nákladů bez obalů.
(4) Všechny druhy bagrů, jeřábů, zdvihadel, elevátorů, transportérů, beranidel, čerpadel a pod., uzpůsobených výhradně k určité mechanické práci na vodě, se považují za plovoucí stroje.
(5) Vory jsou svazy dřev skládající se z kmenů (trámů) více nebo méně pevně spojených a uzpůsobených k řiditelné plavbě.
(6) Všechny druhy plováren, doků, hangárů, přístavních můstků, lodních restaurací, mlýnů, dílen, pontonů a pod., vázaných svým účelem na určité stanoviště na vodě, se považují za plovoucí zařízení.
(7) Plavidla se zvláštní konstrukcí nebo se zvláštním určením se posuzují podle znaků, které u nich převládají.
(8) Za malá plavidla se považují plavidla o výtlaku do 10 tun. Jsou-li však tato plavidla opatřena strojním pohone, považují se za malá plavidla jen tehdy, nepřevyšuje-li obsah válců 500 ccm nebo užitečný výkon 25 k (koní); rozhodná je zjištěná vyšší hodnota.
(9) Loďky jsou malé lodi, jejichž výtlak ani při největším bezpečném ponoru nedosahuje 2 tun.
(10) Výtlak se zjistí znásobením délky, šířky a středního ponoru plavidla, měřených v rovině jeho nejvýše přípustného ponoru, a součinitelem plnosti, který činí přibližně 0,75 a mění se podle tvaru tělesa plavidla.
(11) Výstrojí se rozumějí předměty potřebné pro řádný a bezpečný provoz plavidel, zejména kotvy, řetězy, lana, vzpěry, háky, signální, protipožární a záchranné prostředky.
(12) Stálým stanovištěm plavidla je místo, z kterého se plavidlem provozuje plavba a které je jako takové ohlášeno plavební správě.
§ 3.
Vlastnosti plavidel, posádka, evidenční značka.
(1) Plavidla musí být stavěna, vystrojena a obsazena tak, aby při svém obvyklém provozu neohrožovala bezpečnost a plynulost plavby, bezpečnost…
