č. 154/1947 Zb.
[zrušené č. 58/1967 Zb.]
SMLOUVA
o přátelství a vzájemné pomoci mezi Československou republikou a republikou Polskou.
JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ !
DR. EDVARD BENEŠ,
PRESIDENT REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
VŠEM,
KTEŘÍ TENTO LIST ČÍSTI NEBO ČTOUCE SLYŠETI BUDOU, POZDRAVENÍ.
JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
A
REPUBLIKY POLSKÉ
BYLA SJEDNÁNA TATO SMLOUVA S DODATKOVÝM PROTOKOLEM:
Smlouva
o přátelství a vzájemné pomoci mezi Československou republikou a republikou Polskou
PRESIDENT
ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY a
PRESIDENT
REPUBLIKY POLSKÉ,
ve snaze zajistiti pokojný rozvoj těchto dvou slovanských zemí, které, sousedíce přímo s Německem, byly v průběhu celých svých dějin předmětem německé útočnosti, při čemž sama jejich existence byla nejednou ohrožena,
vyvozujíce závěry ze zkušeností poslední války, která postavila oba národy před smrtelné nebezpečí,
uvědomujíce si životní zájem, jejž obě země mají na společné obraně pro případ, že by Německo obnovilo svou útočnou politiku proti jejich svobodě, nezávislosti a územní celistvosti,
přesvědčeni, že společná obrana proti takovému nebezpečí je v zájmu udržení obecného míru a mezinárodní bezpečnosti, která je nejvyšším cílem organisace Spojených národů, k níž obě země náležejí,
uvědomujíce se, že přátelství a úzká spolupráce mezi republikou Československou a republikou Polskou se shodují s nejživotnějšími zájmy obou zemí a přispějí k jejich rozvoji kulturnímu a hospodářskému,
se dohodli uzavříti k tomuto cíli smlouvu o přátelství a vzájemné pomoci a jmenovali svými zmocněnci:
PRESIDENT
ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY
pana předsedu vlády
Klementa Gottwalda a
pana ministra zahraničních věcí
Jana Masaryka
PRESIDENT
REPUBLIKY POLSKÉ
pana předsedu Rady ministrů
Józefa Cyrankiewicze
a pana ministra zahraničních věcí
Zygmunda Modzelewského
kteří, vyměnivše si své plné moci a shledavše je v dobré a náležité formě, dohodli se na těchto ustanoveních:
Článek 1.
Vysoké smluvní strany se zavazují vybudovati své vzájemné vztahy na podkladě stálého přátelství a rozvíjeti je a zajišťovati, právě tak jako svou spolupráci hospodářskou a kulturní.
Článek 2.
Vysoké smluvní strany se zavazují, že učiní společně všechna opatření ve své moci, aby znemožnily jakoukoli novou hrozbu útoku se strany Německa nebo kteréhokoliv jiného státu, který by se s Německem přímo nebo jakkoli jinak sdružil.
Za tímto účelem se Vysoké smluvní strany zúčastní v duchu nejupřímnější součinnosti všech mezinárodních akcí, směřujících k zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a plně přispějí k tomu, aby se tento cíl stal skutkem.
Při provádění této smlouvy budou Vysoké smluvní strany dbát svých závazků jakožto členů organisace Spojených národů.
Článek 3.
Kdyby jedna z Vysokých smluvních stran byla zapletena do nepřátelství s Německem, které by obnovilo svou útočnou politiku, nebo s kterýmkoli jiným státem, který by se s Německem v této politice sdružil, poskytne jí neprodleně druhá Vysoká smluvní strana vojenskou pomoc a veškerou jinou podporu všemi prostředky, které má po ruce.
Článek 4.
Vysoké smluvní strany se zavazují nesjednávati žádná…