dnes je 16.11.2024

Input:

153/1949 Sb., Vládní nařízení o povinném hubení škůdců řepy a chmele a o odborném dozoru na zachovávání zákona o ochraně výroby rostlinné

č. 153/1949 Zb.
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 7. června 1949
o povinném hubení škůdců řepy a chmele a o odborném dozoru na zachovávání zákona o ochraně výroby rostlinné.
Vláda republiky Československé nařizuje podle §§ 11 a 13, § 16, odst. 2, § 17, odst. 10 a § 19, odst. 4 zákona ze dne 2. července 1924, č. 165 Sb., o ochraně výroby rostlinné:
ČÁST I.
Opatření proti škůdcům řepy.
§ 1.
(1) Škůdci řepy podle tohoto nařízení (odstavec 2) se rozumějí jednak hmyz ve všech vývojových stupních (vajíčko, larva, kukla, brouk, můra), jednak choroby.
(2) Škůdci řepy jsou:
a) všechny druhy nosatců, kteří se vyskytují jako škůdci řepných porostů, zejména rýhonosec tečkobřichý (Bothynoderes punctiventris), lalokonosec libečkový (Otiorrhynchus ligustici) a dlouháč kopřivový (Tanymecus palliatus),
b) dřepčíci (Halticae),
c) mrchožrouti (Silphidae),
d) potemník písečný (Opatrum sabulosum),
e) můra osenní (Agrotis segetum),
f) háďátko řepné (Heterodera Schachtii),
g) mšice maková (Aphis fabae),
h) zavíječ řepný (Phlyctaenodes sticticalis),
ch) neštovice řepné (Cercospora),
i) virusové choroby řepy.
§ 2.
(1) Pěstitel řepy (včetně řepy semenačky) je povinen ničiti na svůj náklad škůdce řepy na pozemcích, které obdělává.
(2) Ničení je prováděti především sbíráním a spolehlivým zničením škůdců, a to jak při provádění polních prací před zasetím nebo zasázením řepy, tak při ošetřování porostů. Ruční sběr lze doplniti vypouštěním drůbeže do porostů řepy. V oblastech, ve kterých jsou řepné porosty pravidelně napadány nosatci, jsou pěstitelé povinni vyhloubiti záhy na jaře ochranné lapací příkopky o rozměrech asi 30 x 30 cm kolem pozemků, o nichž bylo zjištěno, že jsou zamořeny škůdci, a kolem řepných polí a v nich se shromažďující škůdce zničiti, po případě porosty řepy opatřiti ochranným pásem, který se vytvoří nasypáním chemických dotykových prostředků k ochraně rostlin v šíři 5 až 10 cm.
(3) Nelze-li vystačiti s ničením podle odstavce 2, jsou pěstitelé povinni ničiti škůdce řepy v porostech postřikem nebo poprašováním účinnými chemickými prostředky k ochraně rostlin.
ČÁST II.
Opatření proti škůdcům chmele.
§ 3.
Pěstitelé chmele ve chmelařských výrobních oblastech (§ 1 vládního nařízení ze dne 13. července 1934, č. 161 Sb., jímž se provádí zákon ze dne 4. května 1934, č. 89 Sb., o povinném známkování chmele a úpravě rozsahu pěstování chmele) jsou povinni na svůj náklad chrániti vhodnými prostředky (§ 4) chmelové porosty před napadením sviluškou chmelovou (Epitetranychus altheae), mšicí chmelovou (Phordon humuli), dřepčíkem chmelovým (Psylliodes athemata) a peronosporou chmelovou (Pseudoperonospora humuli) a ničiti tyto škůdce chmele ve všech vývojových stupních.
§ 4.
Prostředky, jichž je použíti k ochraně chmelových porostů jsou:
1. Prostředky proti svilušce chmelové:
a) zničení napadených chmelových keřů, oddělených větví, listů a hlávek chmele po sklizni, nejpozději při zažloutnutí listů, odříznutím, sebráním a zneškodněním, zejména jejich spálením, zkompostováním, po případě zkrmením tak, aby bylo znemožněno přezimování svilušky,