č. 139/1948 Zb.
ZÁKON
ze dne 28. dubna 1948,
kterým se mění a doplňují předpisy o směnečném poplatku.
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon ze dne 23. března 1928, č. 48 Sb., o směnečném poplatku, se mění a doplňuje takto:
1. Ustanovení § 2, odst. 1 úvodní věty a č. 1 a 2 znějí:
„(1) Směnky jsou podrobeny poplatku z částky, na kterou znějí (směnečný peníz), a to:
1. směnka, ze které lze bezpečně zjistiti, že je splatná do 3 měsíců a 5 dnů ode dne vystavení uvedeného na ní,
1 ,- Kčs za každých třebas jen začatých 2000 ,- Kčs;
2. směnka, která dospívá ve lhůtě delší 3 měsíců a 5 dnů, nikoliv však delší 6 měsíců a 5 dnů ode dne vystavení,
2 ,- Kčs z každých třebas jen začatých 1000 ,- Kčs;“
2. Ustanovení § 2, odst. 2 zní:
„Směnky splatné na viděnou nebo určitý čas po viděné jsou podrobeny poplatku jako směnky uvedené v odstavci 1, č. 1, není-li z nich zřejmo, že dospívají ve lhůtě delší 3 měsíců a 5 dnů ode dne vystavení je-li z nich zřejmo, že jsou splatny po 3 měsících a 5 dnech jsou podrobeny poplatku podle ustanovení odstavce 1, a 2, po případě 3 (§ 6, odst. 2). O směnkách splatných na viděnou nebo určitý čas po viděné platí také ustanovení odstavce 1, č. 3 o hypotékární doložce.“
3. V § 4 se připojuje další odstavec 7, který zní:
„(7) Podle ustanovení odstavce 1 se posuzuje také směnka, která sice není označena jako směnka na viděnou, na niž se však podle směnečného práva hledí jako na směnku na viděnou proto, že v ní chybí údaj o času, kdy má býti placeno.“
4. V § 12, č. 1 se nahrazuje tečka za ustanovením písm. c) středníkem.
