č. 113/1946 Zb.
VYHLÁŠKA
ministra dopravy
ze dne 23. května 1946
o úplném znění zákona o zabírání budov neb jejich částí pro účely veřejné.
Podle čl. II zákona ze dne 7. května 1946, č. 112 Sb., kterým se mění zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 304 Sb., o zabírání budov neb jejich částí pro účely veřejné, vyhlašuji v příloze úplné znění zákona č. 304/1921 Sb., jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 112/1946 Sb.
Příloha k vyhlášce č. 113/1946 Sb.
ZÁKON
ze dne 12. srpna 1921,
č. 304 Sb., o zabírání budov neb jejich částí pro účely veřejné, ve znění zákona ze dne 7. května 1946, č. 112 Sb.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) Zemský národní výbor, na Slovensku orgán určený Sborem povereníků, (v dalším zabírací úřad) může, pokud není vhodných místností, zabrati k užívání budovy nebo místnosti pro účely veřejné a, pokud to to žádá veřejný zájem, i pro účely obytné, a dále pro přesídlení uživatelů budov nebo místností zabraných pro takové účely.
(2) S budovami neb místnostmi mohou býti k užívání zabrány v rozsahu nutně potřebném pro účel, pro nějž se zabírá:
a) dvůr, zahrada neb jiný pozemek, který s nimi tvoří jeden celek tím, že slouží účelu v nich sledovanému,
b) zařízení budov neb místností. Zařízení může býti zabráno jen, je-li v den, *kdy bylo doručeno pozvání k šetření, ve vlastnictví vlastníka budovy neb uživatele budovy nebo místností, dále pokud ho vlastník budovy zcela nebo z části zabrané neb uživatel budovy neb místnosti nezbytně nepotřebuje ku provozování dosavadní hospodářské činnosti neb účelu, který dosud sledoval v zabraném předmětě, a pokud nejde o zařízení umělecky neb historicky cenné, kteréž může býti toliko výjimečně zabráno k representačním účelům veřejným.
(3) Ze zabírání jsou vyloučeny:
1. malobytové nájemní domy,
2. jediný trvalý byt vlastníka v rozměru přípustném podle zákona,
3. budovy a místnosti sloužící takovým zařízením, která z důvodů mimořádné léčebné péče nebo ze zvláštních důvodů hospodářských nelze přesídliti.
§ 2.
(1) Je-li v zabraných budovách neb místnostech umístění dosavadních uživatelů a zároveň uspokojení účelu, pro nějž se zabírá, nemožné i při nejhospodárnějším jich využití, mohou uživatelé zabraných budov neb místností žádati, aby jim byly přiděleny náhradní místnosti, kteréž by vyhověly účelům, jež v nich byly sledovány, pokud možno v dřívějším rozsahu a jde-li o byt, v rozsahu přípustném podle zákona o zabírání bytů obcemi.
(2) Zabírací úřad jest oprávněn určiti místnosti, které mají býti dosavadnímu uživateli ponechány k užívání neb ku sledování účelu, jemuž zabraná budova sloužila a případně určiti též počet služebnictva, jež nutno nezbytně ubytovati v zabrané budově pro osobní potřebu dosavadního uživatele budovy a pro opatřování místností mu ponechaných.
(3) Při výběru náhradních místností musí zabírací úřad v rámci předchozího odstavce dbáti toho, aby přesídlením od nich nebylo zmařeno další provozování hospodářské činnosti uživatelů nebo sledování účelu, jemuž zabrané místnosti sloužily.
(4) Odmítnou-li uživatelé přijmouti náhradní…
