č. 11/1953 Zb.
[zrušené č. 20/1966 Zb.]
NAŘÍZENÍ
ministra zdravotnictví
ze dne 17. února 1953
o zdravotních obvodech.
Ministr zdravotnictví nařizuje v dohodě s jednotnou odborovou organisací podle § 6 a § 16 odst. 1 zákona č. 103/1951 Sb., o jednotné preventivní a léčebné péči:
§ 1.
Aby byla zaručena plynulá a soustavná péče o zdraví lidu poskytují zdravotničtí pracovníci výkonných zdravotnických zařízení, zejména okresních nemocnic s okresními zdravotnickými středisky, obvodních a okresních zdravotnických středisek a ženských a dětských poraden, základní zdravotní péči podle obvodního systému. Tento systém spočívá na zásadě plné odpovědnosti lékaře za zajištění zdravotní péče o určitou skupinu obyvatelstva, po případě o určitou skupinu pracujících v závodě.
§ 2.
(1) Okresní národní výbory zajišťují základní zdravotní péči o obyvatelstvo soustavou územních a dílenských zdravotních obvodů.
(2) V územních obvodech se poskytují obvodní zdravotní služby (služba praktického lékaře, základní péče o ženy a děti), po případě i péče o chrup, všem osobám, které v obvodu bydlí, a dále těm osobám, které sice v obvodu nebydlí, ale pracují v závodech, které jsou v obvodu a v nichž nejsou zřízeny dílenské obvody.
(3) V dílenských obvodech se poskytují obdobné služby jako v územních obvodech a podle povahy výroby a složení zaměstnanců i jiné odborné služby všem osobám, které pracují v určitém závodě.
§ 3.
(1) Pro každý zdravotní obvod ustanoví okresní národní výbor obvodního (dílenského) lékaře. Obvodní (dílenský) lékař provádí, organisuje a řídí zdravotní práci v obvodu, pro který byl ustanoven, odpovídá za zdravotní stav obyvatelstva v tomto obvodu a za úroveň zdravotních služeb v něm poskytovaných.
(2) Pracuje-li v okresním ústavu národního zdraví více odborných lékařů dětských a ženských, uloží jim okresní národní výbor, aby poskytovali v potřebném rozsahu zdravotní služby podle obvodního systému. Pracuje-li v okresním ústavu více zubních lékařů nebo dentistů, může u nich okresní národní výbor učinit stejné opatření.
§ 4.
(1) Počet obyvatel v územním obvodu činí zpravidla 4000 osob, ve výjimečných případech i více, nejvýše však 6000 osob. Za nepříznivých komunikačních podmínek lze zřídit územní obvod již pro 3000 obyvatel a ve zcela výjimečných případech pro ještě menší počet. Při stanovení počtu obyvatel v obvodu přihlíží okresní národní výbor též k počtu všech pracujících v závodech, úřadech, ústavech a zařízeních, které jsou v územním obvodu a v nichž nejsou zřízeny dílenské obvody.
(2) Při vymezení územního obvodu se okresní národní výbor řídí zejména zdravotním stavem obyvatelstva, hygienicko-epidemiologickými poměry, třídním složením a hustotou obyvatelstva, hospodářskými a komunikačními podmínkami a povahou terénu; hranice obvodů stanoví tak, aby okrajová sídliště obvodu nebyla vzdálena od jeho středu více než 8 km.
(3) Dílenský obvod zřídí okresní národní výbor v závodě, kde je vybudováno závodní zdravotnické zařízení, ve kterém pracuje praktický lékař s pracovním závazkem 200 hodin měsíčně. Pracuje-li v závodním zdravotnickém zařízení více praktických lékařů, zřídí okresní národní výbor v…
